Popis cesty

Vyjeli jsme 3.8.2001 v 18.00 z Loun a jeli 600 km až skoro k Freiburgu. Pak už jsem nemohl a tak jsme sjeli z dálnice, vyndali karimatky a spali. Trochu pršelo a tak jsme se stěhovali zpátky do auta. V 8.00 nás vzbudil Petr a vyjeli jsme. Prši. Vypadá to na cely den.

Dojeli jsme do Rodez, asi 200 km před Toulouse, protože jsme se v Lyonu dohodli, že pojedeme přes Andoru. Je 21.00 a máme toho jako buchet. K večeři byla rajská a ve 22.00 jsme usnuli. Noc byla klidná, spali jsme do půl desáté. Musel jsem to vzbudit, abychom někam dojeli…

Do Andorry jsme dojeli okolo druhé hodiny odpoledne. Nic tam není, jen kšeft. Nechtěl jsem, ale nakonec jsem podlehl. Koupili jsme videokameru a gameboye. Odjeli jsme v 19.00 a pak jsme jeli hroznými zatáčkami do nižších poloh, našli jsme na divoko malé místo u řeky a po gulášové polívce jsme šli v 23.00 spát.

Ráno jsem se vzbudil v 7.30 a myslel na kameru. Pak k nám přijeli policajti. Vymluvil jsem se na děti, podepsal jsem protokol, že ve Španělsku už budu spát v kempech. S úsměvem odjeli.

V 10.00 jsme vyjeli. Jeli jsme hrozným hicem do 18.00, kdy jsem to už nevydržel a zahnul před Aliante do kempu. Po postavení stanu jsme šli do moře. Kamínková pláž, voda měla aspoň 28 °C. K večeři byla česnečka a špagety s lunchem. Vařily děti. Petr si pořad hraje s gameboyem. Ještě, že jsem jim ho koupil.

Ráno v 11.00 jsme už byli se člunem na pobřeží a jeli jsme asi 1-2 km do krásné zátoky, kde jsme se do 17.00 koupali. Viděl jsem chobotnici a chytil hvězdici. Večer, po čočkové polívce, jsme byli na procházce v přístavu. Byli jsme však strašně unaveni a tak jsme šli spát.

Ráno jsme rychle sbalili a v 11.00 už byli na dálnici, směr Almeria. Bylo až 39°C! Šarka umírala a byla protivná. Navíc jsme nemohli najit kemp. Musel jsem jich pár obvolat mobilem a pak se asi 40 km vracet. Ale kemp je slušný, s bazénem, hned u moře. Zítra chci do hor...

Jak jsem se obával, na kopec se nejelo. Děti se zasekly. Tak jsme se koupali v bazénu, pak ho zavřeli, tak jsme šli k moři a potápěli se. Pak jsem dostal nápad chytat ryby na bič. Jako návnadu jsme použili po mnoha pokusech šnečky. Braly jako divé. Chytili jsme jich asi 8.

Dnes jsme vyjeli v 11.00. Jeli jsme na Sierra Nevada. Děti s námi odmítly jit, pak odpadla i Šarka a tak jsem šel sám. Byl jsem ale pod časovým tlakem a tak jsem až na vrchol nedošel. Přesto jsem moc spokojen.

Pak jsme jeli úmorným vedrem na Gibraltar. Jsme od něj asi 30 km. K Gibraltaru jsme přijeli asi v 13.00 a museli jsme vystát hodinovou frontu na hranici. Celý Gibraltar jsme objeli dokola, zastavili jsme hlavně u majáku na jihu Gibraltaru. A pak jsme chtěli vidět opice na Upper Rock. Visu nebrali, tak jsem honil Libry. Jenže to už zavírali, tak nás nikam nepustili. Ještě 1,5 hod fronta na výjezdu a jsme opět ve Španělsku.

Další den jsme podnikli nepovedený výlet do Maroka. Neměli jsme víza a tak nás tam nepustili. Večer jsme šli brzo spát, abychom stihli Gibraltar.

Vstávali jsme v 9.00. Vystali jsme hodinovou frontu a jeli na Upper Rock. Tam nás ale nepustili, že je moc silná “traffic”, tak jsme šli vystát hodinu na “sailcar”. Lanovkou to bylo příjemné, krásný rozhled, nahoře jsme viděli spoustu makaků, drzých jak opice. Děti byly nadšené. Pak ještě “Michaelscave “ - jeskyně sv. Michaela a jsme Gibraltaru nabaženi.

A hurá do Portugalska. Jeli jsme asi 400 km a v 21.00 přejeli hraniční reku. Konečně u cíle cesty. Ten pocit byl báječný. Ve tmě jsme hledali kemp, ale měli “full” a tak jsme spali nadivoko.

Ráno jsme začali hledat nějaký jiný kemp. Vypadalo to ale nevábně. Tak jsem jel až za Faro a v prvním městečku za ním našel kemp s bazénem, kde je tabule “free”. Postavili jsme stan a odpoledne strávili u bazénu. Při večerní procházce byla zima a tak jsme byli jen v pár krámech a šli spát.

Dnes jsme jeli člunem na východ podle pobřeží, tvořeného písečnými plážemi a červenými skalami. Tam, kde nikdo nebyl, jsme přistáli. Voda je tu studená, moc jsme se nekoupali. Jel jsem sám na ryby. Na třpytku jsem chytil asi 28 cm vranku. Pustil jsem ji. Byly velké vlny.

Asi okolo 12.00 jsme vyjeli směrem na Albufeiru, asi 5 km za ni jsme nalezli krásnou pláž obklopenou skalami. Voda ale byla jako led. Přinesl jsem člun a jeli s Péťou rybařit. Nic jsme nechytli. Cestou domů jsme koupili novou kotvu.

Jedeme dál. V Lagosu jsme začali hledat kemp. Bylo plno a tak jsme skončili v Luz, asi po 5km. Vyrazili jsme hned k moři. Okolí se skalami bylo opět nádherné, ale voda příšerně ledová. Půjčili jsme si s Péťou plachetnici (1h za 600 Kč). Moc nám to nešlo, 2x jsme se zvrhli. Péťa se trochu bál. Ale mně se to moc líbilo. Večer byla procházka Lagosem, plno lidí a obchůdků, bylo to příjemné. Šli jsme spát v 0.30 hod.

Dnes jsme se ráno dohodli, že pojedeme dál. Sbalili jsme a já šel zaplatit kemp. Byla tam velká fronta a tak děti šly zatím do bazénu. Pak jsme se dokodrcali do dalšího kempu.

Ráno jsme asi v 11.00 vyjeli na mys sv. Vincenta. Bylo to překrásné. Vysoké, svisle skály nad mořem, maják, příboj. Poprvé jsme jeli podle západního pobřeží Evropy. Vrátili jsme se do Sagres a z písčité pláže vyjeli západně podle skal. Ale na otevřeném moři byly velké vlny a tak jsme se vraceli do naší zátoky. Viděli jsme z vody koukat černý trojúhelník, určitě to byl žralok. Děti si hrály na písku, mamka povídala s českou Au-pair a já rybařil a jen tak jezdil na člunu. Byl to jeden z nejhezčích dní dovolené. Večer jsme byli utahaní a tak jsme nikam nešli.

Den na to jsme využili k přejezdu do Lisabonu. Zastavili jsme se pouze v Sierra Monchique, odkud byl krásný rozhled 30 km daleko až na moře. Do Lisabonu jsme přijeli až po 20.00 a tak jsme večer nikam nešli.

Dnes jsme okolo 12.00 přejeli ten most, co vypadá jako ten ve Frisku. Za chvíli už jsme přijížděli k centru, tedy k nábřeží a od něj nad město na vyhlídku a pak na hrad. Byl tam odtud krásný výhled na město. Pak jsme ještě jednou projeli centrum a jeli na Belém, což je novogotická stavba, ve které je námořní muzeum. Jelikož ale bylo pondělí, tak bylo zavřeno. Půjdeme tam zítra. Vyjeli jsme tedy na Cabo da Roca. To je nejzápadnější místo Portugalska. Byl jsem z toho nadšen. V 20.30 jsme byli zpět u stanu.

Ráno jsme sbalili věci a vyrazili do námořního muzea. Bylo tam spousta modelů a obrázků a kanónů a uniforem, docela se nám to líbilo. Ještě nesmím zapomenout na chrám sv. Jeronýma, v jehož blízkosti muzeum stoji. A pak okolo 15.00 jsme vyjeli na Evoru, nafotili místní chrám a římské divadlo a vyjeli na Barcelonu. Okolo 03.00 jsme to zapíchli 200 km od pobřeží.

Tradičně ráno s policejním doprovodem jsme vyrazili na Tossa de Mar. Tam jsme strávili den (od 14.00) u bazénu a teď jdeme na večerní procházku. Místo v 9.00 tak ve 12.00 jsme se dohrabali na pláž a vyjeli s člunem okolo hradu v Tosse, pak severně do krásné zátoky. Tam jsme se koupali, já zkoušel rybařit, mamka četla, děti stavěly hrad z písku, prostě pohoda na rozloučenou. K večeři byly langoše a nestihli jsme procházku.

Druhý den jsme vyjeli asi v 11.00 z Tossy a do Loun dojeli za neuvěřitelných 15 hodin jízdy dne 23.8.2001.

 

Ujeli jsme celkem 8100 km.

 

PS: Většina textu byly pořízena formou SMS-mailů před mým usnutím.